„vždy se dívejte to co dělají, ne co říkají velcí hráči v oblasti financí“
Současná doba není rozhodně lehká a je tak nutné na ni reagovat. Vaše stávající spořící produkty Vám velmi dobře sloužily v „klidných“ dobách.
Teď je však nejvyšší čas udělat změny!
Inflace v současnosti dosahuje výše 11,1% a předpokládá se, že se vyšplhá ještě výše. Podle guvernéra České národní banky inflace, tedy znehodnocení Vašich úspor, v následujících měsících dosáhne 14 %.
Pojďme se podívat, co inflace dělá s Vašimi úsporami. Pokud máte nyní naspořených 100 000 Kč, za rok si za ně při inflaci 10 % koupíte jen to, co dnes stojí přibližně 90 000 Kč. Jestliže období takové inflace bude trvat déle, za deset let budou mít Vaše úspory hodnotu jen přibližně 38 000 Kč. Proti tomuto zloději Vám může pomoci fyzické zlato, které hodnotu dlouhodobě uchovává. Proto je zlato v období vyšší inflace, v dobách krizí a ekonomických problémů ověřeným bezpečným majetkem. Svůj boj proti znehodnocení Vašich úspor můžete vyhrát.
Jen je potřeba začít IHNED!
Dokážeme Vám zajistit nejlepší a dostupné řešení pro ochranu vašeho majetku. Česká národní banka (ČNB) loni nakoupila jeden a půl tuny zlata. Češi dvojnásobek. ČNB má aktuálně v devizových rezervách 10,58 tuny zlata, což se jí od roku 2015 nepřihodilo. V minulém roce učinila čtyři větší nákupy. Nejprve v březnu posílila rezervy o 280 kg, poté přidala nejvyšší nákup roku 467 kg v červnu a v září a v prosinci pak koupila shodně po 404 kilogramech žlutého kovu. Celkem tedy 1,56 tuny zlata za pouhý rok.
V posledním desetiletí měla ČNB největší zlaté rezervy v lednu 2012, kdy ve svých a londýnských sejfech držela 12,44 tuny zlata. Od té doby až do května 2020 své zlaté rezervy přenechávala statní mincovně. K poslednímu květnu roku 2020 uváděla centrální banka v rezervách pouhých 7,84 tuny zlata. Pak se cosi změnilo a v červnu téhož roku ČNB nakoupila naráz 1,2 tuny zlata. A s menšími výkyvy své rezervy dál posilovala.
Operace s devizovými rezervami (do nichž zlato patří) ČNB průběžně nekomentuje. Vyjadřuje se k nim jen ve výročních zprávách o hospodaření a ve statistikách devizových rezerv.
Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že v roce 2021 obyvatelé Česka nakoupili investiční zlato za 3,2 miliardy korun, což odpovídá 2,7 tuny zlata. Tedy dvojnásobek toho, co si pořídila jejich centrální banka.
Zlato nakupují převážně centrální banky zemí, které jsou nebo by se mohly dostat „do křížku“ se Západem, zejména Spojenými státy. Jde třeba o Rusko, Čínu či Kazachstán. Tyto země zlato nakupují i jako pojistku třeba proti sankčnímu odstřižení od mezinárodního platebního systému SWIFT, jenž je v rukou Západu.
Z podobného důvodu se investicí do zlata může jistit každý individuální investor. Zlato by mohl uplatnit třeba v případě „blackoutu“ nebo zhroucení finančního systému a v případě nějaké nyní těžko předvídatelné katastrofy.
Tu však nelze nikdy zcela vyloučit.
Do mincí a slitků lze investovat i v tuzemsku. Investoři by si měli vybrat důvěryhodnou a stabilní společnost. Myšleno nyní pochopitelně do fyzického zlata, které je obecně lepší pojistkou proti blackoutům a jiným katastrofám než nefyzické zlato, které má svojí „papírovou“ povahou blíže k akciím, dluhopisům nebo hotovosti. V době případného hroucení světového finančního systému a přechodu na barterovou směnu z něj může snadno zbýt právě jen zcela bezcenný papír. Cena fyzického zlata v případě katastrofy dramaticky poroste a jeho majitelé budou „za hubičku“ moci skupovat zajímavý majetek, jehož se ostatní budou v krajní nouzi či nastalé panice překotně zbavovat. Uvažme, že při plošnějším blackoutu dochází k totálnímu civilizačnímu rozvratu doslova během pár dní. Energetičtí experti přitom varují, že třeba v Evropě není otázkou, zda blackout nastane, ale kdy se tak stane.
Vedle mincí lze do fyzického zlata investovat nákupem slitků nebo šperků. Pokud chcete pořídit zlato ve fyzické podobě, musíte jej zpravidla kupovat jinde, než kde řešíte své běžné investice, ale s tím Vám můžeme pomoct my.
Není nutné běžet hned do klenotnictví. Existují specializované investiční společnosti, jež se zaměřují na zlato, a které vám prodají třeba právě slitek. A pomohou i s jeho pojištěním nebo uschováním. Cena slitků by měla lépe odrážet vývoj ceny zlata na světových trzích, neboť na rozdíl od řady mincí se u slitků neuplatní sběratelská přirážka. A vzhledem k tomu, že výrobce šperků si také rád přirazí, třeba i pětinu k ceně použitého zlata, je lepší šperky brát jako šperky… jako okrasu či svatební proprietu, nikoli přímo jako investici.
Nejzajímavější formou uložení peněz jsou pro Čechy drahé kovy. Jejich preferenci ve zhodnocování peněz již delší dobu potvrzuje i Barometr obliby spoření. Inflace láme rekordy, vklady Čechů jsou tak postupně znehodnocovány. Není tedy divu, že se pro střadatele jeví jako nejzajímavější možnost ukládání peněz investice do drahých kovů, které zvolilo 55 procent lidí oslovených v opakovaném čtvrtletním průzkumu Barometru obliby spoření společnosti IBRS pro Asociaci českých stavebních spořitelen (AČSS).
Jde o učebnicový příklad prevence střadatelů v nestabilních dobách. Navíc například zlatu pomohl i růst jeho ceny v poslední době. A Češi na pozitivní historickou zkušenost sázejí, podobně jako u nemovitostí,“ uvádí zpráva AČSS analyzující oblíbenost jednotlivých možností ukládání či spoření peněz.
